Dnešní ráno bylo přímo ukázkové. Kolem nás se rozprostírala mlha, ve které stromy se zlátnoucím listím, vypadaly smutně. Skoro až strašidelně. Vypravili jsme se do údolí podél potoka. Cestou jsme našli mrtvého krtka. Bylo nám ho líto, ale měli jsme alespoň příležitost si ho pěkně zblízka prohlédnout. Pojmenovali jsme části jeho těla. Obzvlášť přední tlapky rozrývající půdu působí jako dvě lopaty s pořádnými drápy. Oči jsme neviděli. Dedukovali jsme, proč mohl zemřít a přemýšleli nad jeho přirozenými nepřáteli. Pak jsme pokračovali dál. Všímali jsme si podzimních druhů hub, polí, na kterých roste ozim, a na oblečení se nám přichytilo několik „žebráků“. Prohlédli jsme si je a zjistili, že uvnitř jsou malá semínka. Dověděli jsme se tedy o možném způsobu rozmnožování rostlin. Z podzimních lístků, houbiček, větviček a kamínků jsme vytvořili nádhernou podzimní mandalu. Akorát když se sluníčko prokousalo ranní mlhou a začalo příjemně hřát, byl čas se zase vrátit do školky.
P1220265
P1220263
P1220262
P1220261
P1220260
P1220259
P1220258
P1220257
P1220256
P1220255
P1220254
P1220252
P1220251
P1220250
P1220249
20181002_094415
20181002_094408
20181002_093627
